jak druhým vysvětlit strach z koktání

Koktání je specifická porucha řeči, o tom žádná. Leckdy není vidět, slyšet, ale ta tíha, strach a frustrace často ovlivňují osobnost člověka, jeho profesní směřování nebo sociální život.
To už jsou sakra velké věci, ale koktání zůstává stále zahaleno, tabuizováno a zlehčováno.

Jak teda vysvětlit ostatním lidem svoje pocity? Podle Malcoma Frasera můžeme svůj dddrhnoucí vnitřní svět připodobnit tak, že člověk, kterému nohy slouží, bez problémů přejde dlouhé prkno položené na zemi, cca 30 cm široké. Pokud je totéž prkno umístěno vysoko nad zemí, na zídku, pravděpodobně člověk pocítí určitou obavu, strach, že by mohl spadnout. Bude těžké přejít "normálně", chůze bude nejistá, vrtkavá, určitě ne plynulá.

Možná si říkáte, tak se zakoktáte, no a? Jasně, o život nepřijdeme, nenaťukneme si nos, ale naťukneme sebehodnotu. Někteří z nás svůj pád vnímají jako selhání.

Fraser také tvrdí, že všichni balbutici jsou fyzicky vybaveni pro plynulou řeč. Strach z koktání způsobí ale to, že se snažíme násilně ovládnout svoji řeč, tj. mluvit bez potíží. Toto násilí pak způsobí, že přestáváme mluvit plynule.